Francouzská neboli geometricky utvářená zahrada.
Ještě v roce 1880 zde bývala vesnice. Potom kníže Jan rozhodl, že se vykoupí domy vesničanů a založí zde zahradu, aby byl dokončený novogotický zámek obklopen starým typem zahrady. Říkáme tomu historizující styl, protože vznikl v době, kdy se již formální zahrady běžně nenavrhovaly. Zahradu nejprve navrhoval zahradní architekt Czulik, který byl známým architektem a dostal několik vyznamenání od perského šáha za navrhování zahrad. Knížete Jana II. však nuspokojil a odešel pracovat jako městský zahradní architekt do Vídně. Kníže povolal architekta Vincenta Michelliho z Florencie, který navrhl formální zahradu. Ta byla dokončena v roce 1910.
Pokud se podíváme od palmového skleníku k benátské kašně, rozkládá se před námi běhoun z květin.
Běhoun, neboli kobercový záhon, je vytvořen z pestré výsadby letniček. Každý rok, vždy po patnáctém květnu - tedy v době, kdy už v Lednici nemrzne - se v přesně vymezeném řádu vysadí stovky pestře kvetoucích rostlin. Ledničky zdobí záhony do podzimu, do prvních mrazů. Po patnáctém říjnu se květiny odstraní a do vlhké země jsou ukryty cibule tulipánů, aby mohly potěšit návštěvníky zase na jaře. Největší radost nám květy tulipánů dělají od března do května.
Důvodem pro tuto neustálou pozornost a péči je, aby bylo na záhonech po celou sezónu co objevovat a staly se tak jedním z klenotů zámecké zahrady.
Vzadu za běhounem nemůžete minout benátskou kašnu.
Kašna leží na vedlejší ose zahrady, tedy na ose vycházející z druhého portálu skleníku směrem k Valticím. Kašna zde není odjakživa - ještě v roce 1715 bývala součástí renesanční zahrady v zadní části zámku. Zahrada se nacházela přímo tam, odkud si dnes užíváme pohled na Minaret. Kašna má tedy renesanční základ, ale stejně jako zahrada byla později barokizována. Přesto je posledním dochovaným pozůstatkem období renesančních úprav.
Později byla kašna přesunuta na konec skleníku. Nebylo to náhodou - když se skleník otevřel, byla ukončením průhledu přes celý jeho vnitřní prostor právě benátská kašna. Od roku 1910 se kašna nachází tam, kde dnes.
Ptáte se proč se jmenuje benátská kašna?
Kašna byla vytvořena podle benátských vzorů. V době jejího vzniku pracovali jako architekti a sochaři na lichtenštejnském dvoře výhradně Italové, kteří na Moravu přinesli kromě vytříbené architektury i zahradní umění.
Dnes je fontána opravena, zase v ní zurčí voda a funguje jako charakteristický pohledový cíl. Pohyb vody je totiž osvěžujícím prvkem, který ve zdánlivě striktním řádu celého prostoru formální zahrady poutá pozornost.
Směrem ke kašně stojí dvě sochy. Jedna symbolizuje stavitelství, druhá architekturu - a navíc nese znaky zednářství: úhelníky, kladívka, olovnice a další zednářské prvky.
