Jak již bylo řečeno, přístup od západu byl k Hradu nejsnazší, takže od samých počátků královského sídla zde byl nepropracovanější obranný systém. Ten zahrnoval několik valů, dřevěných hrazení a příkopů s padacími mosty. Teprve za tzv. předhradím se nacházela centrální část hradiště, která měla částečně vlastní opevnění. Takto si alespoň archeologové přestavují na základě svých výzkumů prvotní podobu areálu, který byl založen pravděpodobně v 2. polovině 9. století knížetem Bořivojem. Jediné, co z těchto dob zůstalo zachováno téměř beze změn, je velikost hlavního areálu. Již jsme v jedné z předchozích kapitol zmiňovali fakt, že Hrad byl založen na ostrohu. Ze tří stran byl tedy jeho růst limitován přírodními podmínkami, zde na západní straně byl vykopán příkop, který po staletí taktéž rozšíření znemožňoval. Původní raně středověké opevnění bylo postupně nahrazeno gotickým a v 16. století byla větší část obranného systému zcela zbořena. Hrad se tak proměnil v rezidenční komplex, kde kromě krále bydlela i řada šlechtických rodin a nacházely různé církevní instituce. Současná podoba pochází z let 1755-75, kdy byl celý areál na rozkaz Marie Terezie přestavěn a z větší části stylově sjednocen.
Při této přestavbě byl definitivně zasypán západní příkop, Hrad byl nepatrně rozšířen a získal nový reprezentativní vstup. Brána, zvaná podle monumentální sochařské výzdoby od I. F. Platzera Brána Gigantů, byla dokončena v 2. polovině 18. století a nese monogram Marie Terezie i jejího syna Josefa II. Kromě bojujících Titánů zdobí bránu ještě sochy českého lva a habsburské orlice. Projdeme-li branou, ocitneme se na 1. nádvoří. Je nejmenší a spolu s tzv. 4. nádvořím vytvořeným z jedné z bočních zahrad, také nejmladší. Vzniklo po stavbě bočních křídel Nového královského paláce. Dnes se také nazývá Ceremoniální, nejen protože je pro tyto účely využívá prezident republiky, ale také protože se zde odehrává hlavní střídání stráží.
Hradní stráž je zodpovědná nejen na ostrahu bran, ale také nádvoří, zahrad a v neposlední řadě i letního sídla prezidenta, tedy zámku v Lánech. Ve službě jsou členové stráže vždy 24 hodin, během kterých se postupně několikrát vystřídají na různých postech. U tří hlavních bran do areálu Hradu stojí vojáci vždy jednu hodinu, potom jsou vystřídáni. Vždy v pravé poledne se pak vystřídají celé roty. Téměř okamžitě po pádu komunistického režimu, tedy ještě stále v době, kdy v jednotku tvořili převážně branci povolaní k základní vojenské službě, došlo k částečnému upravení ceremoniálů střídání, zvláště toho hlavního poledního. Hudbu k němu složil Michael Kocáb. Ve stejné době došlo ke kompletní výměně uniforem. Ty nové, které používá stráž dodnes, byly navrženy známým filmovým výtvarníkem Theodorem Pištěkem a vojáci nosí 2 varianty. Tmavě modré v podzimních a zimních měsících a světle modré v létě